main nadpis

Tréma a stud

Pojem stud můžeme použít v běžné řeči jako synonymum nesmělosti, plachosti, ostýchavosti. Tento druh studu je do jisté míry podmíněn geneticky, temperamentem. Dítě se samo nerozhodne, že se bude bát cizího dospělého, prostě to tak cítí. Nové věci nejsou dobrodružstvím, ale spíše ohrožením. Může se za tím skrývat i malé sebevědomí, nedostatek zkušenosti nebo jednoduše sklon k introverzi. Nejčastěji se ostýchavost objevuje, když máme mluvit před větším počtem lidí (mluvíme o trémě), když se ocitneme ve společnosti, ve které se necítíme dobře, nebo když se bojíme toho, jak nás budou odsuzovat ostatní. Stud mnohdy doprovází fyzické projevy, jako jsou pocení, červenání, třes, koktání nebo ztuhlost. Tréma děti svazuje, protože na ně někdy mají rodiče velké nároky. Také přichází, když se hra změní v soutěž, když místo radosti upřednostníme výkonnost. Je třeba respektovat tempo a cesty učení každého jednotlivého dítěte.

3.9 Aktivita: Mluvíme o trémě a studu

Účel aktivity: Smyslem aktivity je sesbírat od dětí příklady reakcí ve stresující situaci spojené s trémou. Jde o podporu sebeuvědomění vlastních projevů. Ale také o ukázku skutečnosti, že každý má nějaké podobné projevy. Tedy, že není důvod k případnému posmívání.

Věk: 5+

Počet osob: 6+

Doba trvání: 15 minut

Pomůcky: Bez pomůcek

Postup: Postupně klademe otázky:

  • Co děláme, když máme trému, co může pozorovat naše okolí? (pobíhání, podupávání, bubnování a poklepávání prsty, ztuhnutí, schoulení v koutě, svalové napětí, okusování nehtů apod.)
  • Co si říkáte v duchu, když máte trému? Nebo co si představujete? (to nezvládnu, to je děsné, teď se zblázním, to je můj konec, budou se mi smát…)
  • Jak se při trémě cítíte? (úzkost, deprese, vztek, strach, radost apod.)
  • Co a kde v těle cítíte při trémě? (chvění, třes, tuhost, lehkost, teplo, bušení srdce, pocení apod.)

Reflexe: Zjistili jste, že každý reaguje nějakým způsobem na situace, ve kterých se nemusí cítit příjemně?

3.10 Aktivita: Kdybych byl mráčkem

Účel aktivity: Cílem je vytváření prostoru pro děti, ve kterém mohou vyjádřit sebepojetí intuitivním, citovým a přitom bezpečným způsobem.

Věk: 3+

Počet osob: 6+

Doba trvání: 15 minut

Pomůcky: Bez pomůcek

Postup: Všichni se rozestoupí v místnosti a vedoucí aktivity je vyzve: „Koho už někdy napadlo, že by se chtěl v něco proměnit? Třeba v ptáčka, který létá vysoko a daleko? Nebo v hrdinu, který se ničeho a nikoho nebojí? V co byste se chtěli proměnit vy? Představte si, že se teď proměníte do toho, čím byste si přáli na chvíli být. Kdybyste chtěli být ptákem, jaký by byl? Kdybyste chtěli být mrakem, jaký by byl? Co tě láká na tom, zkusit být ptákem? Co tě láká na tom, zkusit být mrakem? Mohl bys něco, co teď nemůžeš? Všichni zkoušejí pohyby ptáka, mraku.“

Reflexe: Jaké to je být ptákem? Mrakem? Co cítíš?

© Copyright 2019 Akademický ústav Karviná. All Rights Reserved.

Search