main nadpis

5. VZTAH K PŘÍRODĚ

Zdravý životní styl je trendem dnešní doby. Kvalita našeho života se zvyšuje a dodržování zásad zdravého životního stylu se stále častěji objevuje jako hlavní téma různých diskuzí, článků, výzkumů. Co to však jsou zásady zdravého životního stylu? Základem jsou pravidelnost, zdravá a pestrá strava, dostatek odpočinku a spánku, vyhýbání se stresu, dostatek pohybu, dostatečný pitný režim, pozitivní přístup k životu, dobrá nálada, úsměv, pozitivní mezilidské vztahy, vyhýbání se chemikáliím, a to jak v jídle, tak i v používání nejrůznějších prostředků v domácnosti. Ekologie je důležitým „oborem“ pro naše prostředí a je jedním z hlavních pilířů zdravého životního stylu.

Strategie přístupu

Chovat se ekologicky je dnes moderní. Pro některé je to samozřejmost. Pro některé nutná povinnost. Pro některé však stále velká neznámá. V dalších aktivitách lze ukázat možnosti, jak se ekologicky chovat. Postačí jen trocha snahy a zájmu a můžeme se velmi jednoduše vyhnout spoustě přípravků a prostředků, které zatěžují NAŠE životní prostředí i NÁŠ organismus. Začít můžeme třeba tím, že budeme číst složení výrobků, které si kupujeme. A to nejen potravin, ale také drogerie, čisticích prostředků, oblečení, a dalšího zboží, které si pořizujeme a které používáme. Věděli jste například, že oblečení, které si kupujeme v „běžných“ obchodech, je napuštěno různými konzervačními přísadami? Zdraví škodlivými? Proč? Aby po cestě „k nám“ nezvlhlo, nenapadl ho nějaký hmyz, aby barvy zářily a zboží bylo atraktivní. Všechny ty chemické konzervační přísady se pak dostávají z oblečení skrz naši kůži do našeho organismu. Proto nezapomeňme nové oblečení řádně vyprat, klidně vícekrát. A v čem? No přece v našem novém ekologickém prášku, který si vyrobíme.

5.1 Aktivita: Co obsahují prací prášky a k čemu jsou látky „užitečné“?

Účel aktivity: Výchova k ekologii, zvýšení povědomí o obchodních tazích, postřeh, četba, věda, přemýšlení o věcech, co je komerce?

Věk: 6+

Počet osob: Neomezeně

Doba trvání: 1 hodina

Pomůcky: Vytisknutá tabulka s názvy přísad pracích prášků – viz níže – jedna pro každou skupinu účastníků. Vypsané složení různých pracích prostředků, které lidé používají: pokud máme možnost, dopředu vyzveme účastníky, aby si přinesli ústřižek složení, fotku složení, či celý obal pracího prostředku, který doma používají.

Postup: Před aktivitou je potřebné skupince říci krátký teoretický úvod. Věcně, stručně, avšak zajímavě.

Prací prostředky, které známe z obchodů, prášky i gely, obsahují spoustu látek. Látek při praní potřebných (změkčovadlo, bělidlo, mýdlo), ale také při praní nepotřebných, které buď pouze zvyšují množství pracího prášku (plnidla), nebo zdůrazňují vůni, rozjasňují barvy. Mnohé z nich jsou látky pro praní nepotřebné, které nejen zbytečně zatěžují životní prostředí, ale mohou být také škodlivé pro náš organismus, pro naši pokožku.

Komerční prací prášky jsou tedy z největší části složeny z:

  • sodium sulfate – síran sodný (plnidlo),
  • sodium carbonate – prací soda (změkčovadlo),
  • sodium carbonate peroxide – perkarbonát sodný (kyslíkové bělidlo),
  • alkyl-benzensulfonany nebo alkylsulfáty – tenzidy (např. mýdlo, viz tabulka),
  • zeolit (změkčovadlo).

CO tedy tvoří základní stavební hmotu pracího prášku? Co skutečně pere a má vliv na kvalitu vyprání? Síran sodný – přísada pro zvětšení objemu, kterého si v prášku kupujeme nejvíce, to není.

Pokud odstraníte i další „přídatné“ látky (ropné deriváty, umělé parfémy, optické zjasňovače a pojiva), CO zůstane? Soda, mýdlo, popř. bělidlo, pokud pereme bílé prádlo.

Je dobré, pokud máme možnost, napsat heslovitě na flipchart, nebo tabuli jednotlivé složky, zdůraznit (barevně, nebo zakroužkovat) ty látky, které „perou“. Skupině se pak bude lépe pracovat.

Postup: Skupinu necháme pracovat samostatně a diskutovat, co a kolik je obsaženo v pracích prostředcích na štítcích, které si přinesli z domu. Skupina má za úkol porovnat složení svého pracího prášku s tabulkou, necháme skupinku zjistit, k čemu je obsažená látka „prospěšná“, zda je opravdu nutné, aby v pracím prášku byla obsažena, popř. jak moc zatěžuje životní prostředí. Necháme skupinu zjistit, kolik % pracího prášku obsahuje látky, které SKUTEČNĚ PEROU naše prádlo. Necháme skupinu také vypočítat, kolik nás stojí vyprání jedné pračky prádla s daným pracím prostředkem.

Reflexe: Se skupinou diskutujeme výsledky a porovnáváme jednotlivé prací prášky navzájem mezi skupinami. Zkusíme zjistit, který prací prášek je podle nás „nejlepší“, přitom kritéria výběru necháme na skupině, snažíme se, aby na kritéria přišla skupina sama v závislosti na úvodním krátkém textu, který jsme skupině vyprávěli, před aktivitou.

Odměna: Osvěta, kterou si touto aktivitou bereme domů, může být hezkou odměnou pro každého účastníka.

Pozn. pro pracovníka: Je dobré, aby si skupinka hned po této aktivitě provedla aktivitu následující, to je výroba domácího pracího prášku.

5.2 Aktivita: Výroba pracího prášku pro barevné prádlo

Účel aktivity: Seznámení s výrobou užitečných potřeb do domácnosti, návrat k tradicionalismu, v čem praly naše (pra)babičky? Osvěta v pracích prostředcích, chemických látkách. Rozvoj spolupráce, zručnosti. Vedení ke zdravému životnímu stylu, k přemýšlení o věcech. V jednoduchosti je krása a užitek. Výpočet výdajů.

Věk: Výroba pracího prášku – lze ve spolupráci s dětmi od 3 let, povídání o teorii, osvěta, má smysl s dětmi přibližně od 6 let.

Počet osob: Neomezeně

Doba trvání: 30 minut výroba, 30 minut zdobení, 30 minut povídání.

Pomůcky: prací soda (žabka, běžně k dostání v drogerii), prací mýdlo (Jelen, Lanza, popř. lepší, Marseillské), váha, nádoba na míchání, vařečka, struhadlo, nádoba na uskladnění prášku. Popř. samolepicí papír (nebo obyčejný papír a izolepa), psací potřeby, pastelky, ozdoba na víčko (barevný papír, kus látky, mašle).

Postup: Začněte povídáním. V závislosti na věkovém složení skupiny upravte rozhovor. Pokud této aktivitě nepředcházela aktivita uvedená výše „Co obsahují prací prášky…“, krátce sdělte skupince teoretické zajímavosti o užitečnosti látek použitých v pracích prostředcích kupovaných v obchodech.

Položte otázky k dětem: Kdo u Vás doma pere prádlo? Co k tomu používáte? Kde prací prášek kupujete?... Diskutujte se skupinkou a otázky volte dle věkového složení skupiny. Pro starší děti můžete využít a diskutovat teorii uvedenou u aktivity výše (Co obsahují prací prášky).

Upozornění: Jedná se o práci s nejedlými věcmi. Nebezpečí požití či vdechnutí u malých dětí.

Postup výroby: Prášek se míchá v poměru cca 1:6,6. Tzn. při 100 g mýdla je potřeba 660 g prací sody. Mýdlo a sodu odvážíme. Mýdlo nastrouháme na jemném struhadle a dobře smícháme se sodou. Dobře umíchaný prášek nasypeme do připravené nádoby s víkem (sklenka od okurek, popř. kyblík od velkého jogurtu...). Z papíru vytvoříme etiketu – nápis, dávkování, popř. složení, popř. obrázek a nalepíme na nádobu. Můžeme dle fantazie ozdobit i víko – nalepit čtverec látky, ozdobit mašlí…).

Do pračky (přímo do bubnu) pak dávkujeme 2–3 lžíce dle toho, jak moc znečištěné prádlo pereme.

Prací soda (sodium carbonate, uhličitan sodný) – odstraní mastnou špínu, změkčuje vodu. Je získávána z mořské vody.

Obměna: Pokud chceme prát v našem prášku i bílé prádlo a chceme použít bělidlo, pak si namícháme ještě jednu směs, a to 150 g bělidla (perkarbonát sodný) a 7 g TAEDu (běžně k dostání na internetu). Směs nasypeme do další nádoby, kterou popíšeme nápisem Na bílé prádlo. K běžné dávce prášku na barevné prádlo (2–3 lžíce) pak přidáme ještě 2 lžíce této směsi na bílé prádlo. Do pracího prášku je možno také přidat esenciální olejíček. Je však účinnější používat olejíček až přímo před praním, do přihrádky pro aviváž, smíchaný s octem a vodou – 250 ml vody, 250 ml octu, 10 kapek esenciálního oleje. Dávkování je 2 lžíce.

Perkarbonát sodný (dostupný v drogeriích, na internetu). Jedná se o přírodní kyslíkové bělidlo. To však funguje bohužel pouze při praní na 60° C. Pokud potřebujeme bílé prádlo vyprat na nižší teplotu, použijeme ještě aktivátor perkarbonátu – TAED (aktivátor bělidla). S tím dosáhneme bělícího účinku už při 30° C.

Reflexe: Přišla Vám výroba prášku jednoduchá? Je pro Vás tato zkušenost výroby prášku užitečná? Vyzkoušíte jej doma? Chtěli byste prášek běžně používat? Víte, proč je používání tohoto prášku ekonomické a zároveň ekologické? Vyzkoušejte si prášek doma použít a na příštím setkání se pobavte, jak jste s práškem byli spokojeni. Jaké jsou výhody používání tohoto pracího prášku? Skupinka by měla dojít k následujícím tvrzením:

  • Používáme vždy jeden, stejný obal, nezatěžujeme životní prostředí vyhazováním dalších obalů = odpadů.
  • Nepoužíváme „zbytečné chemické přísady“, které jen uměle navyšují objem pracího prostředku (tzv. plnidla) a které mají neblahý vliv nejen na životní prostředí, ale mnohdy i na náš organismus.
  • Používáme pouze ty suroviny, které jsou k vyprání prádla opravdu potřeba.
  • Šetříme naše peníze. Jedna dávka našeho domácího pracího prostředku vyjde na necelou 1 Kč. Dávka pracího prášku či gelu z obchodu se pohybuje od 5 Kč výše.
  • Ušetříme čas chozením do obchodních center, vybíráním přípravku z obrovské nabídky.

Odměna: Každý si odnese domů svůj „výrobek“ a může si v něm vyzkoušet prát.

5.3 Aktivita: Výroba senzomotorického koberečku

Je důležité, aby se dítě naučilo vnímat všemi smysly (dítě apatické, bez zájmu). Je také důležité, aby vědělo, že si může od některé bolesti pomoct samo. Je také důležité, aby vědělo, že ke správnému vývoji může přispět také svou nemalou měrou. Už u malých dětí je důležité, aby se chodidlo naučilo dobře odvíjet od podlahy a mělo dostatek stimulů. Vhodné je běhat na boso venku, po trávě, po oblázcích, v písku (pozor, ne na tvrdé laminátové podlaze), popř. je fajn s dítětem vyzkoušet šlapání v krabicích různě naplněných – oblázky, rýží, kaštany… Existují také různé balanční podložky, s různými „pichlavými“ povrchy, které jsou při hře dětmi velmi oblíbené. Trendem poslední doby je také výroba senzomotorických koberečků, které si můžeme snadno vyrobit.

K čemu nám bude takový kobereček dobrý?

  • Vnímání různých povrchů, podnětů skrz chodidla, šlapky
  • Cvičení a stimulace svalové aktivity
  • Tvarování nohy, tvarování klenby
  • Aktivizace a posílení svalů
  • Protahování a masírování Achillovy šlachy

V naší republice začínají přibývat také tzv. bosé stezky. Jsou to chodníčky, které jsou pokryté různými povrchy a které návštěvníky vyzývají k projití se boso a vnímání chodidly různé povrchy, vnímání aktivizace svalů, vnímání tzv. akupresurních bodů. V našem okolí (Beskydy) jsou bosé chodníčky například ve Frenštátě pod Radhoštěm blízko Stezky v korunách stromů a také na turistické stezce z Gruně na Švarnou Hanku.

Účel aktivity: Rozvoj fantazie, tvořivosti, nápaditosti. Práce s různými druhy materiálu. Zdůraznění zdravého životního stylu, vnímání různé struktury povrchu chodidly.

Věk: 3+ (společně se starší osobou)

Počet osob: Neomezeně

Doba trvání: 2 hodiny

Pomůcky: Tavná pistole, lepidlo, kobereček nebo rohožka, nebo kus kartonu (krabice). Rozmanité předměty jako kamínky, lana, provazy různé tloušťky, švihadla, knoflíky, klacíky, mušle, filc, zbytky látek, rozložené kolíčky na prádlo, dřevěné výřezy, ozdůbky, vše, co není ostré či příliš špičaté a může být připevněno na kobereček.

Upozornění: Při práci s tavnou pistolí a s drobnými předměty je potřeba být opatrný při práci s dětmi.

Postup: Nachystáme si kobereček, podložku, popř. to, na co budeme předměty umisťovat. Dle své vlastní fantazie umístíme drobné předměty, lana a další pomůcky, které máme přichystané, na kobereček. Pro menší děti, a nejen pro ně, může být dobré, když na podložku namalujeme – předkreslíme např. křídou obrys obrázku (auto, letadlo, kytičku, zvíře). Dítě pak může na naši konturu (obrys) klást drobné předměty – oblázky, knoflíky... Společně s dítětem pak můžeme opatrně předměty tavnou pistolí připevnit, a to tak, že dítě vezme do ruky předmět, my kápneme na místo, kam předmět patří, tavnou pistolí a dítě může předmět ke kápnutému místu zpátky přiložit a malinko přitlačit. Dáváme přitom pozor, ať se nespálí. Lepení můžeme doplnit různým malováním, mašličkami… Fantazii se tady meze nekladou

5.4 Následná aktivita: Aktivita na senzomotorickém koberečku

Až lepidlo, a všechno, co jsme použili, dobře zaschne, vyzveme účastníky a zkoušíme se po koberečku bosí projít. Poprosíme je, ať vnímají své pocity, ať vnímají změny povrchu, ať své pocity a prožitky popisují.

Po koberečku můžeme pouze chodit, můžeme i skákat snožmo, na jedné noze, otáčet se, doskakovat na koberec z větší vzdálenosti, chodit po koberci se zavřenýma očima.

Pro nejmenší děti můžeme na koberečku hrát hru. Pozvěte všechny děti na kobereček a začněte jim vyprávět příběh:

Koberec představuje pustý ostrov, na kterém ztroskotala loď. Děti tam uvízly. Najednou v dálce vidí kolem ostrova plout loď. Je to jejich šance na záchranu. Vyzvěte děti, ať skáčou co nejvíce vysoko a na loď mávají, aby je posádka lodi uviděla a přijela zachránit. Děti však musí dávat pozor, ať při skákání nespadnou do moře, které je všude kolem koberečku.

Obměna: Tuto aktivitu můžeme provést i bez senzomotorického koberečku. A to tak, že použijeme lano, kterým ohraničíme prostor. Do tohoto prostoru vyskládáme věci, kterými můžeme stimulovat plosku nohou: kamínky, oblázky, jehličí, fazole, lana, provázky, chlupaté koberečky, knoflíky, pokrčené kusy papíru.

© Copyright 2019 Akademický ústav Karviná. All Rights Reserved.

Search